Nízká kvalita fontu vynikne zejména ve srovnání s písmem Droid Sans, které se dosud používalo v přístrojích s operačním systémem Android (písmo navrhl Steve Matteson z Ascender Corporation). Roboto vytvořil typograf Christian Robertson.

Z typografického hlediska je font nesourodou směsicí protichůdných kresebných principů. Jako by autor poskládal font z Helvetiky, Universu, Myriadu, DINu a Ronnie, jak trefně poukazuje Stephen Coles v článku Roboto is a Four-headed Frankenfont na serveru Typographica. Budiž, to je věc vkusu či názoru autora.

Vizuální komentář Stephena Colese k písmu Roboto. Zdroj: Typographica.org

Font však obsahuje i naprosté nesmysly, chyby, které nelze omluvit estetickým názorem, zde je výčet těch, kterých jsem si všiml nebo na něž upozornili čtenáři v diskusích na internetu. ČERNĚ je písmo Roboto, ŠEDĚ písmo Droid Sans.

Písmo Roboto najdete ke stažení například zde.

Akcenty

Font má pěkně hnusné a ledabyle provedené akcenty, ale v jednom se jedná o unikát: autor zřejmě nevěděl, jak naložit s vertikálním háčkem u českých a slovenských znaků ď, ť, ľ a Ľ, a tak zvolil neotřelou cestu: prostě tuto diakritiku vynechal.

Velmi kuriózní řešení zvolil autor pro tzv. ogonek, diakritické znaménko používané např. v Polsku a Litvě pod samohláskami. Ogonek bývá oblý a plynule navazuje na písmeno, jako tomu je u fontu Droid Sans; Roboto má ogonky zcela absurdní, zdráhající se popisu.

Aby toho nebylo málo, porovnejte následující znaky s korektním řešením v písmu Droid.

Azbuka

Na první pohled se mi zdá azbuka proporčně poněkud nevyvážená. Všiml jsem si také nestejné úrovně u spodních dotahů písmen щ a д, nejednotné výše středního tahu u ukrajinského є nebo absurdního posunutí vodorovného tahu u tvrdého znaku ъ.

Malé kapitálky

Aby té arogance vůči cizím jazykům nebylo málo, vynechal autor všechny akcentované znaky u malých kapitálek. Výsledek je legrační. (Droid Sans malé kapitálky neobsahuje.)

Kerning

Nestudoval jsem kerning detailně, ale všiml jsem si, že ve fontu zcela chybí kerning akcentovaných znaků (podobně jako u fontu Arial).

V azbuce sice nějaké kerningové páry jsou, ale namátkou vyzkoušené dvojice ГА či ТД chybí.

Řečtina

Řecky neumím, ale jedno vím, akcent tonos se neumisťuje nad písmeno, ale nalevo od něj – jako u písma Droid Sans.

Řazení glyfů

Glyfy jsou ve fontu seřazeny velmi nahodile, azbuka je roztříštěná na různých místech, najít konkrétní znak je velmi obtížné. Velká písmena řecké alfabety začínají gamou, cyrilice začíná srbským Ђ. Řazení glyfů sice (většinou) neovlivňuje funkčnost fontu, ale je známkou profesionality autora.

Otázka je, proč Google náhle opustil písmo Droid, na které byl tak pyšný (ostatně písmo Droid zevrubně představili na konferenci ATypI v Reykjavíku jeho tvůrci), a proč si jako náhradu zvolil nepovedený paskvil. Osobně jsem přesvědčen, že jde o očividné šlápnutí vedle a že Roboto brzy zmizí ze scény. Otázka je, jestli se vrátí Droid Sans nebo jiné kvalitní písmo.

Porota rozhodovala ve složení Vladimir Yefimov (ParaType) – předseda, Yuri Gordon, Alexander Konoplev, Artemy Lebedev, Vladimir Muzychenko, Tagir Safayev a Maxim Zhukov.

Azbuka v posledních letech zažívá boom, a to zdaleka ne jen zemích, kde se azbukou píše. Jak je patrné z následujícího seznamu vítězů, autoři oceněných fontů pocházejí i z USA, Řecka, Německa a dva jsou dokonce z České republiky. Z vítězných návrhů je ale patrné, že současná azbuka neprodělává téměř žádný vývoj. Až na naprosté výjimky zde nenajdete pokusy o inovace, dalo by se říci, že autoři vlastně jen aplikují určité stylistické principy známé z moderních latinek na azbuku. To je samozřejmě v pořádku, azbuka si zaslouží kvalitní novinová, časopisová i titulková písma. Výrazně to ale ztěžuje hodnocení písem, neboť je můžeme posuzovat pouze na základě proporcí, stylové jednoty či technického zpracování, nikoli proto, že by byla objevná.

Neacademia

Potřeba experimentovat a inovovat tvary jednotlivých znaků je v tvorbě latinky přítomná po celé 20. století, mezi ruskými designéry je jakákoli odchylka od existujícího tvarosloví tabu. Z celé kolekce např. pouze jediné písmo DR_Krokodila Ukrajince Dmitriye Rastvortseva nabízí volitelně tvary některých znaků preferované v Bulharsku a jen naprostá menšina vítězných návrhů prezentuje alternativní formy srbské azbuky. Rusové se při hodnocení kvalit bulharské azbuky nedokáží odpoutat od iracionálně nacionalistického vnímání historie cyrilice a o jakýchkoli bulharských inovacích mluví s hlubokým opovržením. Kde jinde by však mělo dojít na experiment, hledání inovativních řešení než právě v mezinárodní soutěži. Možná k tomu ale došlo a podobná písma byla prostě diskvalifikována. Jediným skutečným experimentem v celé kolekci je tak Moyenage Františka Štorma, soudobá interpretace lomeného písma aplikovaná drze i na azbuku.

V kategorii titulkových písem zvítězila písma P22 Allyson Pro (Paul Hunt, USA), Beetlejuice Script, Praline (Ilya Ruderman, Rusko), Belladonna (Alexandra Korolkova, Rusko), Bender (Oleg Zhuravlev, Ivan Gladkih, Rusko), PF Champion Script Pro, PF Goudy Initials Pro + PF Goudy Ornaments (Panos Vassiliou, Řecko), Epiphany, Fry (Oleg Macujev, Rusko), Gosizdat New (Innokentiy Keleynikov, Rusko), DR_Krokodila (Dmitry Rastvortsev, Ukrajina), FF Mister K (Julia Sysmäläinen, Jürgen Sanides, Německo), Tsar Saltan (Alexander Kokorin, Olga Chekina, Rusko).

Jediným vítězným zástupcem kategorie textových písem se stala Novinka (Sophya Safayeva, Rusko). V sekci textových a titulkových písmových systémů bylo výherců pět: Best Life Serif (Ilya Ruderman, Yury Ostromentsky, Rusko), Big City Grotesque (Ilya Ruderman, Rusko), Gross Kronst/Gross Kunst (Kyrill Sirotin, Rusko), Neacademia (Sergei Egorov, USA) a Solution (Artyom Utkin, Rusko). Písmové superrodiny mají tyto vítěze: PF Centro Pro (Panos Vassiliou, Řecko), Leksa (Alexandra Korolkova, Rusko), Moyenage (František Štorm, ČR), Susan Family (Manvel Shmavonyan, Arménie).

Skolar Pro

Zvláštní cenu společnosti ParaType udělili její zástupci titulkovému písmu Alfavita (Valery Golyzhenkov, Rusko), textovým písmům Chift (Vasily Biryukov, Rusko) a Kuzma (Anton Geroev, Rusko) a písmovým systémům textových a titulkových písem Apriori (Vera Evstafieva, Rusko), Ladoga (Viktor Kharik, Ukrajina) a Skolar Pro (David Březina, ČR).

www.paratype.com/k2009