Večírku se může zúčastnit kdokoliv, kdo má zajímavý písmo-typografický projekt, o kterém vydrží mluvit přesně 321 vteřin (další podmínky viz stránky symposia). Kapacity se plní, takže s registrací či přihlášením svého projektu do Typeshorts neváhejte.

Zleveněné vstupné je v předprodeji do 6. května v cenách: 33 €  (studenti) a 50 € (ostatní).

Kompletní program, ceny a podmínky najdete na stránkách symposia: typetalks.org.

Letošní přednášející:

Indra Kupferschmid (DE) – Georg Trump’s less-known typefaces

Jacek Mrowczyk (PL) – Who is who in Polish type design

Martin Tiefenthaler (AT) – On the affective implications of good and bad typography

Jasso Lamberg (FI) – Transformer with a daily deadline

Lucas de Groot (DE/NL) – Designing large type families

Adam Twardoch (PL/DE) – Automated high-end typography: a field report

Akiem Helmling, Underware (DE/NL) – Carry-on

Konference, pořádaná z iniciativy Studentského fóra při katedře Elektronické kultury a sémiotiky FHS, má za cíl propojit perspektivy různých akademických oborů v odpovědi na otázku: Jaké jsou důsledky možnosti manipulace digitálním obrazem?

Obrazy našemu každodennímu životu stále více dominují, nová média a technologie však zásadně proměňují jejich podstatu. Obraz ztrácí hmotný základ, stává se digitálním a otevírající se tak nové možnosti, jak s ním manipulovat. Vyvstávají proto otázky, zda ještě fotografii a dalším obrazům, které nás obklopují, důvěřujeme, do jaké míry manipulace obrazem ovlivňuje politiku a umění, a jaké pozitivní a negativní vlivy to má na současnou společnost. O těchto tématech je třeba začít diskutovat a konference „Manipulace obrazem“ k tomu má přispět.

Konferenci „Manipulace obrazem“ pořádá nově vzniklé Studentské fórum při EKS FHS. Cílem Fóra je podnítit akademickou diskusi nad současnými tématy a problémy v oblasti médií a vizuální kultury. V centru zájmu stojí otázka: Jak mohou filosofické, sémiotické a kulturální perspektivy přispět k pochopení současného světa? Jaké fenomény našeho každodenního života nás ovlivňují a formují – a přesto je často nedokážeme plně rozlišit?

studentske-forum-eks.blogspot.com

Organizátoři dále uvádějí:

Konferencia je zameraná na problematiku vzťahu medzi centrálnymi a periférnymi vizuálnymi kultúrami v estetickom, geografickom, ale aj inštitucionálnom zmysle. Tradičné predstavy o dobrom dizajne formované v centrách sú totiž stále viac konfrontované s rôznymi hybridnými prístupmi, ktoré boli zvyčajne označované ako periférne. Kombinácie štýlov, obrazov a prístupov sa dostávajú do popredia a spochybňujú zaužívané schémy o pozícii dizajnéra, estetických kvalitách, no rovnako efektivite vizuálnej komunikácie.

Registrační formulář byl spuštěn, neváhejte, akce bývá rychle vyprodána.

Podrobnosti o akci, programu, ubytování či dopravě najdete na http://kupe.1977.sk

Špičkoví designéři z celého světa se podělí o svůj kreativní přístup v sérii přednášek, které velmi rozmanité oblasti grafického designu od nových technologií, přes umělecké vedení po fotografie, ilustrace či animace.

Konference nabízí studentům designu i profesionálům a veřejnosti z dalších kreativních oborů unikátní příležitost potkat se s designéry, kteří v posledních desetiletích udávali směr mezinárodní vizuální kultuře.

Přednášející

Abbott Miller, Pentagram, USA
Ahn Sang-soo, Jižní Korea
Bruno Monguzzi, Itálie
Cyan, Německo
Étienne Mineur, Francie
Javier Mariscal, Španělsko
Marian Bantjes, Kanada
Matt Pyke, Velká Británie
Michael Bierut, USA
Paula Scher, USA
Peter Knapp, Francie
Pierre Bernard, Francie
Stefan Sagmeister, USA

Workshopy

Cyan (Detlef Fielder + Daniela Haufe)
Etienne Mineur
Javier Mariscal
Niklaus Troxler

http://www.agiopen2010.com

Jednotliví přednášející představili celou řadu projektů dokládajících jejich sociální citlivost a schopnost přesně pojmenovat konkrétní problém, vytvořit si z něho vlastní téma a to pak kreativně řešit nástroji z různých oborů grafického designu. Tak např. informační grafika může dešifrovat složité společensko-ekonomické (K. Lenk) nebo společensko-ekologické (A. Morelli) jevy, může také ovšem zabránit sociálním nepokojům a zajistit regulérnost prezidentských voleb (M. Gonzales de Cosio). Lze pravidelně realizovat reklamní kampaně na podporu složitého života lidí, kterých by si jinak nikdo nevšiml (M. Itkonen). Proti reklamě můžeme bojovat třeba zase reklamou (J. Barnbrook). Obavy z nebezpečí globálního charakteru můžeme vyjádřit kultivovaně (L. Drewinski) nebo takřka gerilovým způsobem (N. Douglas). Existuje oblast každodenních drobných starostí, např., problém, jak zajistit jednoznačné porozumění textům na krabičkách s léky (K. van der Waarde) nebo jak naučit číst dislektické děti pomocí speciálně ilustrovaných a upravených knih (M. Thiessen). Se čtením dětí úzce souvisí také jejich výuka psaní. Snadněji se to naučí správně vytvořeným výukovým písmem (F. Blažek).

Panelová diskuse za účasti K. Lenka, J. Barnbrooka a rektora katovické akademie M. Oslisla

To byly jenom některé příklady tématických oblastí, ve kterých se přednášející na katovické konferenci pohybovali. K všeobecné spokojenosti přispěly mimořádné schopnosti organizátorů v čele s Ewou Sataleckou a Jackem Mrowczykem, a také zázemí poskytnuté Akademií výtvarných umění v Katovicích.

Dvě dopolední přednášky se týkaly brazilské lidové písmařské tvořivosti. Priscila Farias k tématu přistoupila s vědeckou pečlivostí a analyzovala a klasifikovala nejrůznější nápisy na obchodech, směrovkách či poutačích. Podobně jako v jiných zemích Latinské Ameriky je zde stále živá písmomalířská tradice: tam, kde se v Evropě používají samolepicí fólie v Brazílii stačí štětec, fix či sprej. Crystian Cruz poté představil písmo Brasilêro, které vychází z tvarů ručně psaného písma typických pro Brazílii a oznámil přípravu opentypové verze s mnoha alternativními znaky a speciálními funkcemi.

Brasilêro

Gonzalo Garcia Barcha popsal vznik unikátní knížky, jakéhosi deníku či skicáku současného španělského výtvarníka Miquela Barceló. Skvělá prezentace o procesu tvorby náročné bibliofilské publikaci tištěné mnoha různými technologiemi od historických po digitální, o hledání vhodné formy, vazby, papíru či písma. Jedna z mála přednášek, která se zabývala písmem v kontextu grafického designu.

Krátkou, ale inspirativní prezentaci o návrhu písma, připravil rakouský typograf Wolfgang Homola. Jeho úkolem bylo připravit pro grafické studio Waltera Bohatsche písmo pro orientační systém budovy Arbeiterskammer ve Vídni. Homola detailně popsal tvorbu nového písma. Nejprve písmeno po písmenu shromáždil, digitalizoval a utřídil veškeré původní nápisy z verzálek, které v budově zůstaly a doplnil chybějící. Poté citlivě navrhl i odpovídající minusky. Vzniklo překvapivě kvalitní bezpatkové písmo, které sdílí určité rysy s Futurou či Avenirem, které se hodí nejen na orientační systém, ale skvěle obstojí i v tisku. Snad se dočkáme jeho zveřejnění…

Oficiální program skončil třetím dnem. Další dva dny pokračoval program ATypI přednáškami, workshopy a diskusemi na témata týkající se použití fontů na webu, nelatinkové typografie apod. A také debatami a večírky v přilehlých restauracích a barech, sledováním zápasů Lucha libre nebo výlety do okolí města.

Mexická konference ATypI se vydařila. Nádherné atrium historického paláce se 16 projekčními plátny přímo v centru města, vynikající přednášky, chutné obědy na terase s výhledem na Zócalo… Během konference jsem si nicméně kladl otázky, kam by se tyto akce měly v éře internetu ubírat. Určitě by se měl klást větší důraz na debaty. Nabitý mexický program probíhal téměř bez přestávek, na otázky z publika prostě nebyl čas. Je to škoda. Raději bych oželel některé přednášky, které jen shrnovaly známá fakta nebo informace, která může každý najít během chvíle na webu či na Wikipedii, aby zbyl čas na debaty. Zásadním smyslem konferencí ATypI je přece možnost potkat se s kolegy a diskutovat s nimi, ATypI by tuto diskusi mělo v příštích letech výrazně posílit. Budu se o to snažit.

Druhý den začal přednáškou Davida Shieldse, který představil rozsáhlou sbírku dřevěných liter Rob Roy Kelly American Wood Type Collection. Kolekce téměř 150 různých písem pochází z let 1828 až 1900 a je pečlivě utříděna a zdigitalizována. Potěšit krásou starých liter, všemi těmi toskánkami, italienkami či egyptienkami, se můžete na přehledném webu projektu v rámci The University of Texas at Austin.

José Scaglione & Andreu Balius

Fabio Haag zastupuje v Brazílii společnost Dalton Maag (!), globální společnost, která poskytuje služby spojené s tvorbou a úpravou fontů. Haagova krátká přednáška byla určena hlavně studentům, které se snažil motivovat a ukázat jim, že se lze i v zemi bez hlubší typografické tradice úspěšně živit tvorbou písma. Bohužel však v sále příliš mnoho studentů nebylo, ač se jich zaregistrovalo několik desítek. (O čemž svědčí hromady nevyzvednutných visaček u vchodu do sálu.)

Vrcholem druhého dne pro mě byla přednáška Gabriela Martíneze Meaveho, který se zamýšlel nad obecnými otázkami globalizaci a nad tím, je-li tento proces spravedlivý. Meave upozornil, že každý globální fenomén byl nejprve lokální: latinka byla zprvu písmem římským, než se stala dominantním typem písma, které v Latinské Americe převálcovalo všechny lokální formy psaní, neboť „písmena jsou zbraně, krásné zbraně.“

Meave na konferenci AtypI Mexico – Tipocracia / Henrique Nardi – Vimeo.

Přednášek bylo ovšem mnohem víc, některé zajímavé, jiné méně, tak už to bývá. Ještě kdyby někteří spíkři dokázali promítat své slajdy ve správném poměru stran, abychom se při přednáškách o čitelnosti nemuseli dívat na deformované litery…

Fotky z konference najdete na Flickru, drobné postřehy a komentáře na Twitteru. Mnohem detailnější článek o podnětných a inspirativních myšlenkách, které zde zazněly, přineseme v TYPO č. 38.

Už vím, jak vypadá gangsterské „e“! Není to ledajaké písmeno, je to latinková verzálka E s výraznou stylizací, která se vyskytuje v graffiti mexických gangů na území Los Angeles již od 30. let. François Chastenet nabídl publiku ukázku svébytného graffiti stylu zvaného „cholo“ typického pro Los Angeles, poukázal i na určité souvislosti mezi tímto stylem a oblibou lomených písem v Mexiku a upozornil na knihu, kterou o tomto fenoménu napsal.

Potřebujete písmo, které se opravdu dobře čte, je vhodné pro dětské knihy nebo učebnice a je zdarma? Zkuste font Andika, který organizace SIL International vytvořila za účelem šíření gramotnosti. Jednotlivé znaky jsou navržené s ohledem na maximální čitelnost a lokální zvyklosti psaní. Ve fontu je proto řada alternativních tvarů, které si navíc můžete pomocí online aplikace Type Tuner sami nastavit tak, aby výsledný font odpovídal vašim potřebám. Písmo představila autorka projektu Annie Olsen, která oznámila i plánované obohacení písma o další řezy.

Holandského designéra Boudewijna Ietswaarta, který během svého dvouletého pobytu v Mexiku na počátku 60. letech navrhl množství úžasných knižních obálek, představil Feike de Jong v aktuálním čísle TYPO. Jan Middendorp, který Ietswaarta objevil, ve svém příspěvku poukázal na designéry, kteří stojí za oblibou a rozmachem ručně psaných písem na obálkách holandských knih od počátku 20. let do konce 60. let 20. století. Doporučuji najít na Googlu knižní obálky zmíněných designérů: Sjoerd de Ross, Jan van Krimpen, H. Th. Wijdeveld, Fré Cohen, Stefan Schlesinger, Henri Friedlander, Betram Weihs, Susanne Heynemann, Helmut Salden, Chris Brand, v 50. a 60. letech také Hermanus Berserik, Jan Vermeulen, R. D. E. Oxenaar, Gerrit Noordzij, Nicolaas Wijnberg nebo Theo Kurpershoek. Závěr dne patřil vernisáži Ietswaartových prací a ukázek fontů, které na základě jeho obálek digitalizovali mexičtí typografové (brzy se objeví pod hlavičkou písmolijny FontFont).