Komentáře k příspěvku: K’09 – současná azbuka http://www.typo.cz/k09-soucasna-azbuka/ Portál časopisu Typo Mon, 06 Feb 2012 00:22:44 +0100 http://wordpress.org/?v=2.8.4 hourly 1 Od: David Březina http://www.typo.cz/k09-soucasna-azbuka/comment-page-1/#comment-212 David Březina Fri, 29 Jan 2010 12:55:55 +0000 http://www.typo.cz/?p=701#comment-212 Ještě si dodatečně dovolím připojit pár poznámek. Některé jsem psal již dříve Filipovi emailem a na některé jsem si musel přijít teprve nedávno při rešerších bulharské stylistiky. Předně, ohledně inovace v latince: Latinka se strukturálně od 15. století skoro nezměnila. Tvrzení, že by se potřeba inovovat a obměňovat latinkové tvary nějak zásadně v minulém století (ve srovnání s předchozími) projevovala, se mi nezdá platné. Tedy až na experimenty Bauhausu (např. Bauer) a modernistů obecně (např. New Alphabet Wima Crouwela), které byly zavrženy. Z praktických strukturálních úprav mne napadá jen vespod zahnuté malé -L- Edwarda Johnstona, které je ještě dnes diskutabilní, a větší prosazení velkého -M- se skloněnými vnějšími tahy. Možná též velké -J- bez spodního dotahu, ale to je rovněž diskutabilní. Jinak se veškerá inovace v textových písmech soustředí okolo vypouštění různých zakončení nebo zajímavé modulace. Z tohoto pohledu není Cyrilice/azbuka o nic konzervativnější než latinka. Možná naopak experimentuje o to víc. Inovace nebo objevnost, tak, jak ji známe z grafického designu, prostě nemá v písmařině místo. Má zde polohu daleko jemnější. Cokoliv poutá pozornost (a to objevnosti z definice dělají), ruší čitelnost. Zásadní je tedy otázka, zda je soutěž určena k nalezení prudce nezvyklého přístupu k písmu (experimentu) nebo k objektivnímu ocenění kvality. Mně z předchozího vyplývá, že jen ta druhá možnost dává smysl. Z mých nedávných studií tzv. „bulharské cyrilice“: nejedná se (tak jako v případě srbských nebo ukrajinských znaků) o tvarosloví pevně zakotvené v jazyce nebo tradici. Bulharské tvary (dle mého dojmu prosazované hlasitou skupinou designerů na nejrůznějších typografických přednáškách) nejsou standardem. Dokonce se zdá, že se jedná o poměrně nedávný vynález (ca 100 let starý). Bulharština běžně využívá cyrilici s ruskými tvary a nijak tím netrpí. To je také důvod proč velcí vydavatelé písem (Adobe, Microsoft) bulharskou stylistiku vynechávají. Naprosto souhlasím s Olegem, že se jedná o abecedu konstruovanou a umělou. Jen emotivně dodám ošklivou a špatně promyšlenou inovaci. Možná jsem si prošel nedostatek zdrojů, ale dosud jsem nenarazil na dobré provedení bulharské stylistiky v serifovém písmu. Jedná se jen o pokusy. Navíc pokaždé jinak. Tedy až na nedávno vydanou Austin Cyrillic od Commercial type, která se mi zdá velmi povedená. Rád uvítám odkazy na další kvalitní příklady. Ještě si dodatečně dovolím připojit pár poznámek. Některé jsem psal již dříve Filipovi emailem a na některé jsem si musel přijít teprve nedávno při rešerších bulharské stylistiky.

Předně, ohledně inovace v latince: Latinka se strukturálně od 15. století skoro nezměnila. Tvrzení, že by se potřeba inovovat a obměňovat latinkové tvary nějak zásadně v minulém století (ve srovnání s předchozími) projevovala, se mi nezdá platné. Tedy až na experimenty Bauhausu (např. Bauer) a modernistů obecně (např. New Alphabet Wima Crouwela), které byly zavrženy. Z praktických strukturálních úprav mne napadá jen vespod zahnuté malé –L– Edwarda Johnstona, které je ještě dnes diskutabilní, a větší prosazení velkého –M– se skloněnými vnějšími tahy. Možná též velké –J– bez spodního dotahu, ale to je rovněž diskutabilní. Jinak se veškerá inovace v textových písmech soustředí okolo vypouštění různých zakončení nebo zajímavé modulace. Z tohoto pohledu není Cyrilice/azbuka o nic konzervativnější než latinka. Možná naopak experimentuje o to víc.

Inovace nebo objevnost, tak, jak ji známe z grafického designu, prostě nemá v písmařině místo. Má zde polohu daleko jemnější. Cokoliv poutá pozornost (a to objevnosti z definice dělají), ruší čitelnost. Zásadní je tedy otázka, zda je soutěž určena k nalezení prudce nezvyklého přístupu k písmu (experimentu) nebo k objektivnímu ocenění kvality. Mně z předchozího vyplývá, že jen ta druhá možnost dává smysl.

Z mých nedávných studií tzv. „bulharské cyrilice“: nejedná se (tak jako v případě srbských nebo ukrajinských znaků) o tvarosloví pevně zakotvené v jazyce nebo tradici. Bulharské tvary (dle mého dojmu prosazované hlasitou skupinou designerů na nejrůznějších typografických přednáškách) nejsou standardem. Dokonce se zdá, že se jedná o poměrně nedávný vynález (ca 100 let starý). Bulharština běžně využívá cyrilici s ruskými tvary a nijak tím netrpí. To je také důvod proč velcí vydavatelé písem (Adobe, Microsoft) bulharskou stylistiku vynechávají. Naprosto souhlasím s Olegem, že se jedná o abecedu konstruovanou a umělou. Jen emotivně dodám ošklivou a špatně promyšlenou inovaci.

Možná jsem si prošel nedostatek zdrojů, ale dosud jsem nenarazil na dobré provedení bulharské stylistiky v serifovém písmu. Jedná se jen o pokusy. Navíc pokaždé jinak. Tedy až na nedávno vydanou Austin Cyrillic od Commercial type, která se mi zdá velmi povedená. Rád uvítám odkazy na další kvalitní příklady.

]]> Od: Oleg Macujev http://www.typo.cz/k09-soucasna-azbuka/comment-page-1/#comment-18 Oleg Macujev Tue, 13 Oct 2009 07:43:59 +0000 http://www.typo.cz/?p=701#comment-18 Thank you for your comment, Filip! I want to explain some things about modern Cyrillic, in order our type designers not look like conservative nationalists. At first, about innovations. For us, as a Cyrillic readers and designers, such fonts as Beetlejuice Script by Ilya Ruderman or Apriori by Vera Evstafiva look very experimental, we have never had such letterforms in our alphabet. May be for Latin people it seems as a stylistic copy of Latin forms, but for us it is really innovative. More over we have much less good fonts than Latin people, so designing type we should think more about functionality than about innovations. For example, Russian graphic designers have a shortage of quality text typefaces and even results of this competition look for them very innovative (you can read about it in this blog: http://eg-design.livejournal.com/21660.html, sorry, only in Russian). Of course I agree with you that Moyenage by František Štorm is excellent experiment, I love it as a type designer, but as a graphic designer I see that some forms of Cyrillic signs are almost illegible. So, it may be a cause of lack of success on a Cyrillic type market. As for attitude to the Bulgarian Cyrillic, I can say about my opinion (may be it coincide with opinions of other Russian type designers). I think, that Bulgarian Cyrillic is rather constructed alphabet and it doesn't come from vivid handwriting or any calligraphic style. Therefore these forms have nor future. As opposed to this, many of Cyrillic type designers, especially in Ukraine (unfortunately they didn't take part in Paratype competition mostly because of politic reasons) try to based their types on handwriting styles (old or modern). Cyrillic festival (http://www.cyrillic.org.ua) is devoted to these problems. And results of such efforts you can see for example in type works of Andrij Shevchenko (http://andrij.com.ua/type/). Thank you for your comment, Filip!
I want to explain some things about modern Cyrillic, in order our type designers not look like conservative nationalists.
At first, about innovations. For us, as a Cyrillic readers and designers, such fonts as Beetlejuice Script by Ilya Ruderman or Apriori by Vera Evstafiva look very experimental, we have never had such letterforms in our alphabet. May be for Latin people it seems as a stylistic copy of Latin forms, but for us it is really innovative. More over we have much less good fonts than Latin people, so designing type we should think more about functionality than about innovations. For example, Russian graphic designers have a shortage of quality text typefaces and even results of this competition look for them very innovative (you can read about it in this blog: http://eg-design.livejournal.com/21660.html, sorry, only in Russian).
Of course I agree with you that Moyenage by František Štorm is excellent experiment, I love it as a type designer, but as a graphic designer I see that some forms of Cyrillic signs are almost illegible. So, it may be a cause of lack of success on a Cyrillic type market.
As for attitude to the Bulgarian Cyrillic, I can say about my opinion (may be it coincide with opinions of other Russian type designers). I think, that Bulgarian Cyrillic is rather constructed alphabet and it doesn’t come from vivid handwriting or any calligraphic style. Therefore these forms have nor future. As opposed to this, many of Cyrillic type designers, especially in Ukraine (unfortunately they didn’t take part in Paratype competition mostly because of politic reasons) try to based their types on handwriting styles (old or modern). Cyrillic festival (http://www.cyrillic.org.ua) is devoted to these problems. And results of such efforts you can see for example in type works of Andrij Shevchenko (http://andrij.com.ua/type/).

]]> Od: ofigennoe.ru http://www.typo.cz/k09-soucasna-azbuka/comment-page-1/#comment-16 ofigennoe.ru Sun, 11 Oct 2009 16:06:54 +0000 http://www.typo.cz/?p=701#comment-16 There’s a wealth of information here. Thanks! I’ll be back for more. There’s a wealth of information here. Thanks! I’ll be back for more.

]]> Od: David Březina http://www.typo.cz/k09-soucasna-azbuka/comment-page-1/#comment-14 David Březina Tue, 06 Oct 2009 12:17:15 +0000 http://www.typo.cz/?p=701#comment-14 Děkuju za zmínku o Skolarově úspěchu. Ve výsledné podobě Bulharštinu určitě podporovat bude. Děkuju za zmínku o Skolarově úspěchu. Ve výsledné podobě Bulharštinu určitě podporovat bude.

]]>