Recenze

Jak se dělá e-kniha (Pavel Kočička, Vladimír Pistorius)

E-kniha je téma u nás neusazené a problematické: coby produkt svázaný s dramaticky rychlým vývojem technologií teprve začíná mít jakýsi oborový základ, navíc nakladatelům zatím není příliš vhod. Nenavazuje totiž přímo na tradici knižní kultury, neposouvá ji jako předcházející inovace (v polygrafii a sazbě), svůj původ odvozuje spíš od internetu a jeho vizionářů, kteří leckdy předpovídali až „konec papíru“. V nové knize Pavla Kočičky a Vladimíra Pistoriuse máme šanci tuhle „hroznou věc“ poznat trochu zblízka.

200557_big

Na věc prakticky

Kniha je evidentně koncipována jako učebnice až referenční příručka (podobně jako starší Pistoriusova vysokoškolská příručka Jak se dělá kniha). Je na ní dobře znát, že je doslova vyzápasená v mnoha soubojích s převody knih do elektronické podoby.

Od samého začátku jde na věc prakticky. Nejprve obecně přiblíží podstatu e-knihy jako produktu, vzápětí se zmíní o úskalích spjatých s autorskými právy a možnostech, jak lze k věci přistoupit (v přílohách najdeme dokonce vzor smlouvy). Zvláště tento vhled je velmi pěknou odbočkou od technické stránky věci a nabízí řadu podnětů, na které se při ostré produkci rádo zapomíná.

Pak už se věnuje samotnému základu, na němž e-kniha jakožto „datový formát“ stojí – jazykům XHTML CSS, struktuře souborů a složek. Tato část je pro základní přehled velmi dobrá: v běžném provozu si málokdy najdeme čas, abychom dohledávali např. tabulky všech použitelných CSS atributů (a ty jsou tady pěkně shrnuty v přílohách).

Následují kapitoly popisující konkrétní postupy „těžby e-knih“ a jejich další zpracování pomocí Sigilu, InDesignu, Wordu, Calibre, FlightDecku a ePubChecku. Nechybí tipy, jak připravit rukopis pro ten který postup, sem tam se objeví upozornění na problémy s kompatibilitou (hlavně co se týče staršího formátu mobi). Chybí však důslednější vysvětlení, proč tomu tak je (softwarová jádra čteček, vývoj jazyka HTML/XHTML atd.).

Konkrétní postupy jsou popisovány velmi důsledně a je na nich vidět zkušenost autorů. Některé z nich sice přímo nesouvisí s výrobou e-knihy, ale v redakční praxi se můžou hodit (třeba jak exportovat dokument pro Word z pdf v Acrobatu). Prakticky všechny se snaží používat aplikace s grafickým rozhraním. To na jedné straně tvorbu e-knih přibližuje běžné „kancelářské praxi“1, na straně druhé ji vzdaluje zvyklostem zahraničních příruček (které se snaží být nezávislé na konkrétních aplikacích – většina z nich doporučuje editovat e-knihy v různých textových editorech vlastního výběru).

Tyto postupy představují trochu ambivalentní předěl mezi jasně nastavenou kvalitativní laťkou a mezi laťkou čistě produktivní. Výborné jsou jako úvod do možností zpracování v malém, „na koleni“, k výstavbě už jen trochu komplexnějšího workflow stačit patrně nebudou.

Kam se poděl ePub3?

Kniha rovnou v úvodu upozorňuje, že se věnuje formátu ePub2, formát ePub3 několikrát zmíní, ale raději ho potichu obejde. Očekával bych, že budou jasně uvedeny důvody, proč zůstávat u staré dobré „dvojky“ a proč se „trojce“ vyhýbat. Většina nakladatelů sází na starší formát hlavně ze dvou důvodů – ze strachu z možné horší kompatibility ePub3 se staršími čtečkami a z šíře specifikace a postupů, které „trojka“ umožňuje a vyžaduje. (Otázkou zůstává, nakolik to je také dáno tím, že kvalitní ePub3 do důsledku zvládá rutinně tvořit málo dodavatelů. Snad proto, že se k výrobě většina z nich snaží používat automatizaci a právě „laciné exporty“).

Formát ePub je na zpracování obtížný proto, že ho jako technologii lze srovnávat spíš s webem než knihou. Největším problémem ePubu3 proto je, že pro jeho zpracování v podstatě neexistuje žádný „kancelářský software“. A tak zatímco pro zpracování tištěné knihy (příp. z ní odvozeného „e-pdf“) potřebujeme sazeče-grafika, pro zpracování e-knihy ve formátu ePub/mobi potřebujeme člověka se záběrem mnohem širším – sazeče-grafika-kodéra –, příp. také důmyslného „robota“ (firemní workflow postavená na XML, a to spíše v případě hladších textů).

Když tenhle požadavek vezmu do důsledku, ke zpracování ePubu3 bychom v oblasti „kancelářských aplikací“ potřebovali něco jako Dreamweaver (sloužící pro vytváření front-endu pro weby). I s ním však musí grafik velmi dobře vědět, co dělá, aby výsledek za něco stál. To by ovšem vyžadovalo opuštění představy ePubu jako pouhého exportovatelného formátu z InDesignu a přesunutí pozornosti na přímou editaci. A to se z mnoha důvodů jen tak nestane.

Autoři poctivě uvádí (to mne potěšilo), že vývoj Sigilu ustrnul. Stalo se tak mimo jiné proto, že přibývalo více a více požadavků na zahrnutí podpory formátu ePub3, kterou vývojáři z rozumných důvodů nechtěli řešit.2 Jenže zatímco ePub2 je, co se týče standardu, tak pěkně úzký, že k jeho editaci potřebujeme jen trochu důmyslnější textový editor, jakým je (byl) Sigil, ePub3 by vyžadoval něco daleko robustnějšího (něco, co kvůli dosud tak okrajovému segmentu trhu, jakým jsou e-knihy, nikdo jen tak vyvíjet nebude; stranou ponechávám vyšperkované XML editory, které se Sigilu blíží asi nejvíce, ty však nelze chápat jako „kancelářský software“).

ePub3 totiž umožňuje mnoho komplexních věcí3, jejichž podpora by se do takové aplikace zahrnovala jen těžko. Nabízí se pak otázka, kde končí e-kniha a kde začíná aplikace/software, ale při představě učebnice, která obsahuje přímo interaktivní cvičení a animované grafy, můžeme na chvíli podobné filozofie pustit z hlavy a přenechat je spíše knihovnám a distributorům.

Autory popisované postupy jsou při vytváření e-knih velmi přínosné jako počáteční bod pro praxi. Tam kniha slouží skvěle. Na druhou stranu mne napadá paralela z muziky – je to jako popisovat, jak co nejlevněji a nejrychleji konvertovat audiosoubory z jednoho formátu do druhého. Výsledek je často uspokojivý, při pozornějším poslechu se však i jen poučený posluchač může občas uleknout. Podobně k produkci e-knih přistupuje většina nakladatelů a grafiků, a na tuzemské e-knižní produkci je to bohužel znát. V tomto ohledu je nejlepší vybrat si konkrétní postup, konkrétního kodéra (nebo, chcete-li, „kódujícího grafika“) a záměr neustále prohlubovat až do perfektní rutiny. Tak se lze vyhnout spoustě problémů vznikajících při různých kombinacích postupů nebo změnách dodavatelů. Každá kombinace totiž zavádí do kódu jiný typ chyb v různém rozsahu.

Od malé domů k metadatům

Vedle obsáhlejších zmínek o ePubu3 bych čekal určitě také širší pohled na kontext celého „e-průmyslu“ vůbec: je jasné, že nakladatelství typu Springer nebo Oxford o popisované postupy ani nezavadí. Z jejich pohledu jsou „workflow“ stavěná z podobných kroků v podstatě čistou amatéřinou. Čekal bych alespoň stručný úvod do možností formátu XML nebo zmínku o nakladatelských systémech, jež práci s ním zahrnují. Chybí také širší popis práce s metadaty (navrhovaný postup jejich editace v Sigilu nebo InDesignu bývá často velmi nedostačující). Přitom metadata podobně jako důraz na používání promyšleně rozvržené XML struktury jsou to, co může velmi prodloužit životnost knihy a tak trochu ji připravit na budoucnost (nebo ji zpřístupnit různým technologiím, třeba pro „audiočtení“ nebo indexaci obsahu).

Je mi trochu záhadou, proč kniha nevyšla současně alespoň v „e-pdf“ verzi; snad jakoby autoři sami o e-knize coby produktu pochybovali. Přitom příručky podobného ražení vycházejí obvykle právě jen jako e-knihy.

Dobrá referenční příručka do začátku

Mnohem víc než nakladateli bych knihu doporučil grafikům, sazečům (a dobře, trochu také malým nakladatelům), kteří by rádi s přípravou e-knih vůbec nějak začali. Pomůže jim osvojit si slušné základy. I když by velkou část bodů bylo lepší vnímat jako pouhou přípravu na skutečnou další práci, na pozadí se od začátku do konce odvíjí velmi pozitivní myšlenka – e-knihám je dobré věnovat náležitou pozornost. Musíme si přiznat, že v podmínkách českého (vpravdě malonakladatelského) trhu často jiné než uváděné možnosti nemáme.

Pokud budeme brát v úvahu, jak u nás produkce elektronického obsahu zatím vypadá, je tahle knížka velmi užitečná. Jen by bylo dobré vyhnout se svůdné myšlence, že máme v ruce skvělou kompletní kuchařku, s níž nenasytný hlad po elektronických knihách dobře a snadno zaplácneme. Dobrá referenční příručka do začátku, která konzervuje stav, jak se to dělá dnes, bez výraznějšího výhledu směrem k zítřku. Ten přitom už leckde nestojí za dveřmi, ale pootevírá je…

1 Toto a podobná označení používám i dále pro wysiwig editory a nástroje.

2 ePub2, jakkoliv to je nepohodlné, zkrátka už také zastarává.

3 Zmínku zaslouží určitě (i když se dá použít zatím v poměrně omezené šíři): MathML pro editaci rovnic, JavaScript pro interaktivitu, audio/video, použití SVG, použití canvas z HTML5 (a HTML5 vůbec), solidní podpora CSS3. Tyto technologie začínají být v čtečkách podporovány jen velmi pozvolna (a to hlavně v těch softwarových, tedy do tabletů a pro desktop). Vrchol podpory představují iPad a softwarová řešení od Azardi. Zmínku snad zaslouží i to, že ePub3 dovoluje docela širokou škálu kroků pro zajištění kompatibility se staršími čtečkami. (Uvedené technologie by mohly do elektronického čtení vnést velmi slušnou část precizní typografie, jak se to ostatně už pomalu děje na webu.)

9. 3. 2015 Jan Hejzl
Sdílet na Twitter   Sdílet na Facebook   Sdílet na Del.icio.us

Komentáře (22)

Věnuje s kniha Apple Pages, případně iBooks Author???

fe
10. 3. 2015, 14:53

Pěkná recenze.
„To by ovšem vyžadovalo opuštění představy ePubu jako pouhého exportovatelného formátu z InDesignu a přesunutí pozornosti na přímou editaci.“
Export do XML nebo funkce Sbalit pro GoLive tu už byl použitelný před více než 10 lety. k tomu vynikající možnost exportu do SVG, který v pozdějších verzích v InD zrušili. Samozřejmostí bylo v CS2 kotvení objektů v toku dokumentu, objektové styly, mapování stylů na tagy. Tehdy byl InDesign slibně se rozvíjející aplikace pro sazbu.
Pokud už v takovémto DTP softwaru byla možnost mapovat styly na html tagy, tak to chtělo jen dotáhnout zanořování stylů, které nebudou omezeny na WYSIWYG způsob práce. Prostě tak, aby měl sazeč možnost používat znakové styly stejně jako HTML tagy: …ph.…
Teď bych to hrozně moc potřeboval. Zkouším učebnici fyziky, mapuji na tagy, exportuji do XML, schémata do SVG, XML měním na HTML5 strukturu, něco měním MathML, další a další věci jsou už zcela mimo možnosti InDesignu. :(

robertj
10. 3. 2015, 14:55

…ph.… tohleto měla být ukázka kódu.
Zkusím to ještě jinak …<var> p <sub> h </sub> </var>…
K tomu dodat CSS a je to.
< =

robertj
10. 3. 2015, 15:06

Ne, kniha zmíní iBooks jen okrajově, Pages tam probírány nejsou. Autoři používají hlavně MS produkty.

Roberte, ty popisované postupy jsou pořád strašné ohýbání přes koleno. I když ve vyladěném workflow můžou být nenahraditelné, pořád to jsou podobné funkce, jako kdybychom chtěli po InDesignu sbalení knihy/časopisu do komplet a dobře fungujícího webu. To nikdy nemůže fungovat naplno. Stačí si vzpomenout na exporty do flashe jak u InD tak u Quarku, vždycky to budou jen zajímavé pokusy spíš pro případy nouze, kompletní editory to nenahradí. Vždycky tam bude prostor pro další, ruční práci.

Honza Hejzl https://www.linkedin.com/in/janhejzl
10. 3. 2015, 19:58

Díky za reakci Honzo. Já vím, že s tím postupem jsem asi nikoho nenadchl. To byl jen povzdech. Je těžké najít nějaký efektivní postup pro převod sazby z InDesignu do HTML5 (epub3). Já jsem popsal postup, který je zastaralý, ale funkční. Většina práce se provádí mimo InDesign. Rád bych to vyměnil za jiný pracovní postup, jenže pořád narážím na zkostnatělý InDesign.
Tak by mne zajímalo, když píšete o tom, že InDesign stejně jako Quark je pro případ nouze, jaké tedy existují komletní editory pro sazbu s výstupem pro tisk i HTML5? Ale teď to myslím vážně. Pátrám po tom už dlouho – hledám pracovní postup od WYSIWYGHTML5. První musí být tiskový výstup a pak se k sazbě doplňují různé interaktivní záležitosti. Děkuji za odpověď.

robertj
11. 3. 2015, 08:38

Roberte, to WYSIWYG je právě problém. ePub je přece slepenec různých technologií podobně jako web. HTML5 je jen jednou z „vrstev“. Proto bude s převodem, automatikou a exporty vždycky potíž (může tam být až příliš mnoho proměnných). Ten „případ nouze“ jsem vztahoval na flash. Se základním, jednodušším ePubem je to samozřejmě o dost lepší. Chtěl jsem spíš vypíchnout skutečnost, že ona funkcionalita exportu nikdy nemůže být pro tak komplexní věc dostatečná. Pro běžnou produkci nic lepšího než InD, pokud vím, v tomhle ohledu nemáme. Pak už jsou spíš komplexní redakční systémy nebo zmíněné XML editory, což asi nechcete. Ale mám zato, že stejně jako u webu bude pořád platit – ruční práce je třeba. (Prostě si to rozbalit a hezky se v tom vrtat. Zkrátka je to trochu specializace.)
Shodou okolností jsem včera narazil na čerstvou informaci, že EU legislativa pohlíží na e-knihu oproti knize tištěné jako na službu, nikoliv produkt. Zdá se to jako nesmysl, ale bylo by skvělé, kdyby to vedlo k vnímání e-knih jako plnohodnotného zboží, ne jako jakéhosi ocásku na konci výroby (jako když se rozhodujeme mezi vazbou V2V8…).

Honza Hejzl
11. 3. 2015, 09:57

Jistě, představa o komplexní aplikace pro tisk s následnou přípravou EPUB3 je podle mne nereálná představa. Jen jsem doufal, že mne vyvedete z omylu, když jste psal o InDesignu jako o nouzovém řešení. :)
Jako reálná představa však je mapování stylů na HTML tagy, což předpokládá předem přizpůsobit použití stylů sémantice HTML5 výstupu. Nejprve jsem to zavrhoval právě kvůli tomu, že při „WYSIWYG použití stylů“ jsou ta omezení pro vizuální popis (resp. CSS) a nemohou sloužit sémantické struktuře.
Jenže při tvorbě sazby učebnic je někdy lepší vytvořit styly (zejména ty znakové) nezávislé na vzhledu, klidně podle sémantiky tagů HTML5. Prostě nemám styly jako kurziva, bold apod., ale <var>, <dfn>, <em>, nebo vizuální <i>. Pro neustále změny vzhledu stylů v průběhu zpracovávání učebnice je účelnější si nazývat styly podle významu. To je ten důvod proč by se mi hodila možnost mapování stylů na HTML tagy. U mapování lze zvolit tagy podle zvoleného DTD (jak pro názvy tagů, tak pro hrubou kontrolu struktury podle typu stylů). Co nelze, nebo nevím o tom, je:
1. zanořovat znakové styly do sebe,
2. ostylovat (= otagovat) tak, aby se to dalo použít pro export do HTML (HTML5).
HTML5 je jen zlomek toho, co potřebuji k vytvoření EPUB3, ale proč to už dávno v InDesignu nefunguje?
Mám pouze starý Indesign CS2, na kterém pořád pracuji, takže mne vyveďte z omylu, jestli se mýlím, a v nových verzích už toto lze.
Díky moc za odpověď.

robertj
11. 3. 2015, 11:18

Poslední verze InDesignu umožňují práci s XML v docela širokém měřítku. Jak se co chová v jednotlivých případech, to musíte odzkoušet (pokud jde o vnořování). Teď mi není jasné, co vlastně máte na mysli, mapování znakových a odstavcových stylů na tagy je před exportem do ePubu přece základ. Práce se strukturou XML celého souboru je zase jiný šálek.

Honza Hejzl
11. 3. 2015, 12:43

MHonzo, myslíte mapování stylů v exportním dialogu do ePUB?
Viděl jsem jen instruktážní video, kde při exportu měli na výběr z řádkových tagů „em“, „strong“ a snad ještě tam byl „span“, víc tam toho nebylo. Pokud by šly přiřadit i ostatní tagy dle HTML5 sémantiky, tak bych tak neremcal.

robertj
11. 3. 2015, 12:55

Už rozumím. Co se týče stylů, lze je přiřadit i během editace stylu (Exportovat tagy). Minimální je pouze základní výběr z roletky. Nic ale nebrání použití vlastní hodnoty jednoduchým smazáním hodnoty. Na styly lze také vázat libovolné tagy ve struktuře XML. Ovšem pozor, jsou to dvě různé věci – i když si nastavíce pro export např. vztah styl kurziva > span class=„kurziva“, ve struktuře stromu XML můžete použít jinou značku podle libosti. Struktura stromu XML se neváže na to, jak styly exportujete do ePubu.

Honza Hejzl
11. 3. 2015, 13:20

Tak já v tom mám guláš. :)
Neprve tvořím strukturu dokumentu pomocí stylů, které budu mapovat na tagy. Mám znakový styl „var“ a ten chci mapovat na výstupu do HTML nebo EPUB na tag „var“. Je tam ta možnost? Nebo výstupem bude jen „span class=„var“?

robertj
11. 3. 2015, 13:29

Ano, je to trochu guláš. Struktura XML a struktura dokumentu (jako logického celku knihy) jsou dvě odlišné věci. A ano, ta možnost tam je, můžete si nazvat exportovaný tag pro styl, jak jen chcete :)

Honza Hejzl
11. 3. 2015, 13:38

To je to co jsem potřeboval vědět. Díky.
A ještě něco … lze při exportu mapovat stejně i objektové styly? Abyste tomu rozuměl, mám teď v InDesign CS2 otagované rámečky jako blokové elementy – prostě HTML struktura celých stránek.
Asi už dost otravuju, takže dík moc za odpověď. :)

robertj
11. 3. 2015, 13:54

Už jsme dávno dost mimo téma. Více v PM. Díky za dotazy.

Honza Hejzl
11. 3. 2015, 14:08

Ja by som od tej knihy očakával niečo úplne celkom iné. Poučná bola asi iba asť o lecenciach a veľmi mi pomohli vzory licenčných zmlúv.

Peter akoapreco.com
23. 3. 2015, 19:12

No čakal som niečo iné od tej knihy. Ale neni až taká zlá ao tu niekto píše.

Martin vaserecenzie.eu
10. 4. 2015, 21:21

fajn článok, knihu som nečítal, ale rád by som si ju prezrel :)

Peter axdata.sk/pokladna-euro-50-medi-sk
16. 6. 2015, 23:41

Ako tlačira ma teší, že poznám len jedného uživateľa čítačky. Ale ten hlce knihy na kvantá. Niečo ako „švédske detektívky“. Kniha, čo sa po prečítaní zahodí, tak také sú asi vhodné do čítačky.

palo malografia.sk/tlac-casopisov-a-knih
23. 9. 2015, 11:51

To je ryze subjektivní názor. :) Sám (původně jako tiskař) mám čtečku plnou knih, které bych zahazoval/mazal jen velmi nerad. Nic si z toho nedělejte, písaři se taky kdysi při pomyšlení na knihtisk rozohňovali…

Honza Hejzl
23. 9. 2015, 12:02

Pane Hejzle, pan „palo“ nepíše svůj názor, ale dělá reklamu své tiskárně. Stejně jako „Peter“ a „Martin“. Jde o to URL u jejich adresy, ten žvást, kterým spamují všemožné diskuse, je pořád stejný, nicneříkající.

Filip Blažek designiq.cz
26. 9. 2015, 12:00

To podezření jsem měl, ale víc jsem to nezkoumal :) Díky.

Honza Hejzl
2. 10. 2015, 07:31

Hey! Remarkable blog post! I prefer strategy that you detailed Jak
se dělá e-kniha (Pavel Kočička, Vladimír Pistorius)

pinterest.com https://www.pinterest.com/pin/844213892620765164
9. 10. 2017, 00:41

Vložit komentář